Mareček

Narozen ve 26. týdnu

Mareček je mé druhé dítě. Během těhotenství jsem se cítila skvěle, neměla jsem žádné obtíže ani problémy a všichni jsme se těšili na přírůstek do rodiny. Jedné prosincové noci jsem se nad ránem probudila s velkými bolestmi a silným krvácením. Strach, bolest, obavy. Následoval telefonát na rychlou záchrannou službu a hektický převoz na Urgentní příjem FN Motol. Diagnóza – abrupce placenty. Příčina – neznámá. Bez okamžitého zásahu by se miminko v děloze bez zásoby kyslíku přes placentu udusilo. Mareček se narodil akutním císařským řezem s porodní váhou 1440 g v 26 týdnu těhotenství.

První dva dny jsem strávila na jednotce intenzivní péče v takovém stavu, že jsem se nemohla na synka ani dojít podívat. Nejprve jej tedy viděl tatínek, kterého oblékli do pláště, nasadili roušku a odvedli na Jednotku intenzivní a resuscitační péče (JIRP), kde Mareček, vážící jen o něco více než pytlík mouky, začal v inkubátoru svůj dlouhý boj o místo na tomhle světě.

Na tenhle šok vás nikdo nepřipraví, ale musíte bojovat.

Brzy se cesty na JIRP staly pro mě i manžela rutinou. Začali jsme klokánkovat, já jsem poctivě odsávala mateřské mléko a radovali jsme se z každého pokroku, který náš malý zázrak udělal.

Mareček byl propuštěn domů po téměř 3 měsících pobytu v nemocnici a několika operacích, naštěstí spíše menších a rutinních. 

Mít takovéto dítě je běh na dlouhou trať. Mareček strávil téměř třetinu svého prenatálního vývoje mimo přirozené prostředí mámina bříška, a to nezůstalo úplně bez následků. Návštěvy různých specialistů a dlouhodobá práce s ergoterapeutkou, logopedkou, psycholožkou, je naší rutinou.

Dnes je Mareček už „velký kluk“ (4 roky), chodí do školky a dělá nám velkou radost.

Veškerý personál JIRP oddělení má moji nekonečnou vděčnost a hluboký obdiv za svou obětavou dennodenní práci a za záchranu našeho Marečka. Ráda bych alespoň část svého dluhu splatila dobrovolnickou činností pro Nadační fond N, který pomáhá zlepšovat péči o ty nejmenší na JIRP při FN Motol.